Kryštof se už více než tři roky léčí s poruchou růstu. Aktuálně je mu 7 let a kromě toho, že letos nastoupil do první třídy, má za sebou ještě jednu velkou zkoušku – dvoutýdenní tábor. Celou dobu byl na vše sám, na dotazy na výšku, věk nebo na léčbu. Jak to všechno zvládnul se dočtete v článku.
Kryštof je od malička velmi akční dítě, a podle toho také vypadal jeho prázdninový program. Pokud zrovna neběhal v potoce s kamarády a bratrem, kde nejraději chytá raky a rybky, trávil čas u babičky vedle v ulici, u dědy v Beskydech nebo na výletě s rodinou. Většina táborů v okolí jeho bydliště je od 7 let, a tak se letos konečně dočkal a splnil si své přání, jet s kamarádem z ulice na 14denní tábor. „Tábor je asi hodinu cesty od našeho domu, takže kdyby bylo nejhůř, pro Kryštůfka bychom přijeli. Věřili jsme ale, že to zvládne, protože doposud nebyl žádný problém,“ vysvětlila maminka Nikola.
Prázdniny byly v plném proudu a odjezd Kryštofa na tábor se blížil. Přišel čas na balení kufru, což je pro dítě s poruchou růstu trochu odlišné. „Při balení jsme museli myslet nejen na běžné věci, ale také na vše, co je spojené s léčbou poruchy růstu.“ popsala Nikola. „Během balení měl Kryštůfek obavy, jestli na táboře nezažije nějaké posměšky od ostatních dětí. Stává se totiž, že mu děti občas nevěří jeho věk nebo mívají nemístné poznámky, které umí zabolet,“ dodala maminka, která má s takovými poznámkami na výšku syna už několik zkušeností.
Na táboře probíhalo všechno v naprostém pořádku. „Kryštůfek už sice léčbu zvládá sám, pro jistotu jsme ale předali informace i zdravotní sestře, která na táboře byla po celou dobu. Jak se říká, štěstí přeje připraveným a žádný problém na táboře nenastal. Dokonce hlavní vedoucí i zdravotní sestra konstatovaly, že Kryštof byl nejstatečnější dítě celého indiánského tábora,“ vyprávěla maminka.
Zároveň ani žádná situace s posměšky ohledně výšky nenastala. „Kryštůfek vyprávěl, že děti se k němu chovaly normálně, jako ke všem ostatním. Vůbec neměl pocit, že je odlišný. Jen tehdy, když ho děti obdivovaly, jak všechno zvládá. Celou dobu s ostatními sportoval bez jakýchkoliv omezení a byl plný energie,“ s úlevou popsala maminka Nikola. „Jsem ráda, že díky léčbě už dohání ostatní děti, a i do budoucna už nebude mít nikdo důvod se nad Kryštofovou výškou pozastavovat,“ dodala maminka.
Stejně tak sám Kryštof byl velice spokojený. Přijel z tábora nadšený s kupou nových kamarádů a zážitků. „Kryštůfek doma celou dobu po návratu básnil, že příští rok chce jet určitě znovu a na ještě delší dobu. Moc dlouho se ale doma neohřál, protože po pár dnech odjel s bratrem do Beskyd za dědou,“ řekla maminka.
Dnes už má Kryštof tábor i nástup do první třídy za sebou. „Ve škole se mu moc líbí. Má nejraději prvouku a výtvarnou výchovu, kde je dle slov paní učitelky nejšikovnější ze třídy,“ popsala hrdě maminka.
„Článek je založen na zkušenostech konkrétních pacientů. Veškeré citace v článku jsou projevem subjektivních názorů a zkušeností konkrétních pacientů a jejich rodičů. Projevy onemocnění i odpověď na léčbu se mohou u jednotlivých pacientů lišit. Článek neslouží ke stanovení diagnózy a nenahrazuje konzultaci s odborníkem. V případě podezření na poruchu růstu způsobené nedostatkem růstového hormonu se obraťte na ošetřujícího lékaře. Léčivé přípravky vždy aplikujte a skladujte dle pokynů lékaře a v souladu s příbalovým letákem.“